Názvem „Linux“ se obvykle označuje kompletní operační systém, jako jsou Windows od Microsoftu nebo Mac OS X od Applu. Jenže ve skutečnosti, kdesi hluboko, Linux je jen jedním malým kousíčkem, který se přímo stará o Váš počítač: spouští programy, ukládá informace do paměti nebo na disk, či umožňuje věci jako je připojení k síti.

Linux samotný, označovaný jako kernel¹, protože je skutečným jádrem systému, není příliš zajímavý. Nemá grafické uživatelské rozhraní. Neumožní Vám popovídat si s přáteli přes síť. A určitě neotevře žádný dokument vytvořený v Microsoft Office! Všechny tyto služby Vám poskytnou až programy, které v Linuxu běží.

Protože pouhé jádro je vcelku neužitečné, spousta lidí investovala svůj čas a Linux spojila s řadou dalších programů, nástrojů a dokumentace, aby vzniklo něco, co užitečné je. Taková kombinace softwaru se nazývá linuxová distribuce (zkráceně též „distro“). A protože různí lidé používají různé programy nebo mají na starosti různé druhy uživatelů, není překvapivé, že existuje mnoho různých linuxových distribucí.

Pokud Vás zajímá, jak linuxové jádro funguje, můžete si přečíst tento článek².

¹ kernel = jádro (pozn. překl.)
² článek je v angličtině (pozn. překl.)

Linux vznikl roku 1991 jako osobní projekt finského studenta Linuse Torvaldse, a od té doby se rychle rozrostl, jak se jednotliví lidé (a později firmy) začali zapojovat do jeho vývoje. Linux byl původně napsán pouze pro procesory firmy Intel, ale od té doby se mnoho změnilo a Linux dnes běží na řadě různých počítačových architektur – používá ho například spousta mobilních telefonů.

Téměř všechny linuxové distribuce na světě jsou zdarma. Je to proto, že všechny distribuce berou software ze stejných zdrojů – pokud nějaká obsahuje opravdu skvělý program, je velmi pravděpodobné, že ostatní jej budou obsahovat také, takže pokud by se nějaká firma snažila prodávat svou vlastní distribuci Linuxu, lidé by prostě začali používat jinou.

Má to jednu skvělou výhodu: pokud zjistíte, že se Vaše oblíbená distribuce začíná ubírat směrem, který Vám nevyhovuje, velmi jednoduše můžete zkusit jinou – budou v ní ty samé programy, na které jste zvyklí.

Výraz svobodný software (free software¹) označuje software, který Vám zaručuje svobody, které byste jinak mít nemuseli. Se svobodným softwarem například získáte jeho zdrojové kódy, můžete je upravovat, výsledek prodávat, a všechny další pěkné věci. Svobodný software ale nemusí být nutně zdarma. To řadu lidí samozřejmě zmate – nejčastěji se k vysvětlení používá přirovnání „je to jako svoboda slova, ne jako pivo zadarmo“.

Pokud jste v tuhle chvíli úplně ztracení, zkusme to vysvětlit. Na tomhle světě máte svobodu slova. To neznamená, že za právo mluvit nemusíte platit, znamená to, že můžete říkat cokoliv chcete. Naopak, když dostanete láhev piva, to pivo je zdarma – ale nemá žádnou svobodu vyjadřovat svoje názory. Takže když lidé mluví o svobodném softwaru, mluví o svobodě, ne o ceně. Ano, většina svobodného softwaru je zdarma, ale není to podmínkou.

Kvůli tomuto zmatku mezi „svobodou slova“ a „pivem zdarma“ někteří používají výraz „open source“². Původně to mělo znamenat totéž – že kdokoliv si může stáhnout zdrojový kód a dělat si s ním, co se mu zlíbí – ale i tento výraz se často používá chybně.

Každopádně pro většinu lidí je svobodný software a open source to samé. Definice open source obsahuje méně omezení, takže svobodný software je zároveň open source, ale open source nemusí být nutně svobodný.

¹ free = svobodný, ale též zdarma (pozn. překl.)
² open source = otevřený zdrojový kód (pozn. překl.)

Jedna z mnoha výhod Linuxu je skutečnost, že je vyvíjen tisícovkami programátorů po celém světě. Intel, IBM, Oracle, Google, HP, AMD, Nvidia, Dell, Cisco, Nokia, Motorola a mnoho dalších přispívají do Linuxu právě proto, že je otevřený. Intelu záleží na tom, aby jeho procesory, grafické čipy a síťové karty v Linuxu fungovaly bez problémů, takže napíše potřebný programový kód a uvolní ho jako součást Linuxu. Výsledkem pak je, že si můžete být jisti maximálním výkonem i stabilitou.

Další výhodou otevřenosti je, že žádný dodavatel ho nemůže ovládat – nikdo nemůže určovat směr, protože všichni pracují společně.

Linux je populární z mnoha důvodů, ale tím hlavním je, že s ním získáváte obrovské množství softwaru zcela zdarma. Pokud chcete renderovat 3D modely, pro Linux na to existuje software. Pokud chcete mixovat hudbu nebo vytvářet podcasty, pro Linux na to existuje software. Pokud chcete upravovat dokumenty z Microsoft Office, třídit rodinné fotografie, povídat si s přáteli po síti, vypalovat CD a DVD, dívat se na filmy, upravovat obrázky, nebo prostě skoro cokoliv, pro Linux na to existuje software. A ten software je téměř jistě zdarma!

Linux je také velmi populární mezi lidmi, kteří vyžadují stabilitu za každých okolností. Linux je od základu bezpečný, tedy pro kohokoliv je velmi, velmi těžké Váš počítač na dálku poškodit. Uživatelé Linuxu obvykle nepoužívají antivirový software, prostě proto, že Linux je prakticky imunní vůči tomuto druhu problémů. Jednou z oblastí, ve které je stabilita Linuxu obzvláště ceněna, jsou servery, protože ty často běží celé roky bez jediného restartu.

A nakonec, Linux je velmi populární mezi vývojáři, protože obsahuje velké množství programátorských nástrojů. O to se většina lidí nemusí vůbec starat, pochopitelně.

GPL (General Public License) je licence, která lidem dovoluje získávat, měnit a šířit zdrojový kód k programům. GPL je na Linuxu nejčastěji používanou licencí, což je také důvodem, proč získáte veškerý software zdarma a proč ho můžete nainstalovat na tolik počítačů, kolik jen chcete. Používá se řada dalších licencí, ale GPL je z nich zdaleka nejpopulárnější.

To je velmi, velmi častá otázka. Ale zkusme ji nejdřív trochu vyjasnit: Linux je prostě software, sám o sobě žádné peníze nevydělá. Ta otázka ve skutečnosti zní: „jak si vydělávají lidé, kteří pracují na Linuxu a svobodném software vůbec?“ Na tu otázku jsou dvě odpovědi. Za prvé, mnoho firem platí vývojáře za jejich práci na svobodném softwaru, a prodává pak uživatelskou podporu.

Čili, i když dostanete všechen software zdarma, pokud s ním budete mít problém a chcete jen zvednout telefon a začít ho řešit, můžete si takovou podporu od nějaké firmy koupit. Jak si asi dovedete představit, tohle je obvyklé ve velkých společnostech, které vyžadují technickou podporu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce, a zaplatí kolik je potřeba, aby jejich počítače fungovaly správně.

Druhá odpověd je, že mnoho vývojářů svobodného softwaru si jeho vývojem vůbec nevydělává. Což je ovšem v pořádku, protože prakticky všichni z nich to dělají pro zábavu – často pracují jako programátoři, a když přijdou z práce domů, chtějí dělat na něčem, co je opravdu baví. Když se takoví lidé dají dohromady, vznikají z toho opravdu skvělé programy!

Jednou z velkých výhod Linuxu je jeho otevřenost. Když si vyberete nějakou distribuci a v budoucnu zjistíte, že Vám nevyhovuje, neuvázli jste u ní a můžete přejít na nějakou jinou. Nebo když se vývojáři distribuce snaží dělat změny, které se nikomu jinému nezamlouvají, můžete získat software odjinud – všichni ho spolu prostě sdílejí. To je významný rozdíl oproti tradičnímu modelu, který používají Microsoft i Apple, a ve kterém jen oni (a nikdo jiný!) poskytují aktualizace svého softwaru. Pokud Vaše poslední verze Windows běží pomalu, nemůžete s tím skoro nic dělat!

Tučňák, nazývaný Tux, je oficiálním maskotem Linuxu od doby, co si Linus Torvalds zamiloval tučňáky, když ho jeden pokousal v zoo. Jméno Tux odpovídá smokingovým¹ barvám, ve kterých je tučňák nakreslen, a je i zkratkou pro Torvaldsův UniX (i když tak nebylo původně myšleno).

¹ v angličtině se smoking řekne tuxedo (pozn. překl.)

Spousta nováčků považuje Linux zpočátku za velmi složitý, ale to je v pořádku – je v pořádku být začátečníkem, všichni jsme jimi byli a teď jsme tu pro Vás, abychom Vám pomohli. O Linuxu určitě nemůžete říct, že je „jednoduchý“, ale ve skutečnosti je jen o maličko složitější než Windows. Ten důvod, proč se Linux zdá být složitý, je, že většina lidí už se naučila pracovat s Windows, a Linux toho hodně dělá odlišně, takže se budete muset některé základní věci naučit znovu.

Největší problém, který lidé mají, když přecházejí na Linux, je instalace softwaru. Na Windows jsou lidé navyklí poklepat na soubor setup.exe, který stáhli z webu. Na Linuxu se to tak v naprosté většině případů nedělá, protože software se instaluje pomocí správce balíčků. Důvod je jednoduchý: když nainstalujete program přes správce balíčků, budou se Vám automaticky instalovat opravy a bezpečnostní záplaty. Je to jako Windows Update, akorát že to funguje pro všechny programy, ne jen pro operační systém!

Pokud se ptáte „stojí Linux opravdu za ten čas, který zabere se ho naučit?“, pak je odpověď „rozhodně ano“. Jednoduše řečeno, Linux je zcela zdarma (a vždycky bude), velmi bezpečný a rychlý. Pokud chcete používat Linux na novém, rychlém herním počítači, bude fungovat velmi dobře. Pokud ho chcete používat na starém Pentiu jen s 32 MB paměti, bude fungovat zrovna tak. Díky tomu, že ho vyvíjí víc lidí než jakýkoli jiný operační systém na světě, Linux zvládne prakticky všechno, co potřebujete. Všechno, co se o Linuxu naučíte, pro Vás bude v budoucnu užitečné, a myslíme si, že se v Linuxové komunitě budete cítit jako doma!

Krásná věc na svobodném softwaru je, že Vám v ničem nebrání. Pokud se chcete naučit něco nového, prostě se podívejte do svého správce balíčků a najdete tam připravený prvotřídní software. To jediné, co Vám stojí v cestě, je Váš čas!

Máme řadu tutoriálů pro lidi, kteří se chtějí naučit programovat pro Linux, pro začátečníky i pro pokročilejší programátory. Podívejte se třeba na některý (nebo na všechny!) z následujících:¹

• The Hudzilla Coding Academy – C# pro začátečníky i pokročilé
• Practical PHP Programming – nejúplnější tutoriál na PHP
• Code projects – naučte se programovat na skvělých projektech
• GUI programming with Qt – zkuste si grafické uživatelské rozhraní s C++ a Qt

A pokud jste úplný začátečník, v tomto tutoriálu vytvoříte hru od samého začátku.

¹ články jsou v angličtině (pozn. překl.)