Je mnoho důvodů, proč je Linux lepší než Windows. Tady je pár z nich:
Nepodceňujte cenu. Teprve když lidé sečtou, kolik utratili za Windows, Office, bezpečnostní programy, hry a všechno ostatní, co si kupují, zjistí, že Windows jsou vlastně dražší, než si mysleli.
Hlavním důvodem, proč je Linux bezpečnější než Windows, je fakt, že tak byl navržen. Linux toho hodně zdědil ze staršího systému zvaného Unix, který byl navržen, aby zvládl mnoho uživatelů současně připojených k jednomu stroji. To bylo mnohem dřív, než se myšlenka osobního počítače pro každého stala realitou. Pokud měl Unix zvládnout mnoho uživatelů současně, musel být vyvinut tak, aby nikdo nemohl ovlidnit to, co dělají ostatní – musel tedy spravedlivě rozdělovat dostupné zdroje a zároveň zajistit, aby se nikdo nemohl vlámat do cizího uživatelského účtu.
Takže mnohem dřív, než se tak rozšířil Internet, byl Unix navržen bezpečně. Linux, protože je Unixu tak podobný, byl bezpečný od samého začátku, a kvůli svojí paranoidní nátuře je přímo perfektní pro použití na Internetu. Linux nikomu nevěří, takže hackeři mají jen malou šanci poškodit Váš počítač.
Dalším důvodem, proč je Linux tak bezpečný, je jeho základní myšlenka, že běžný uživatel by neměl být schopen poškodit počítač. Pokud tedy chcete provést něco potenciálně nebezpečného (jako třeba smazání důležitých souborů), musíte zadat administrátorské heslo. I kdyby se někomu povedlo získat přístup k Vašemu uživatelskému účtu, nebude schopný poničit Váš systém, protože Linux mu to nedovolí. K Linuxu můžete na mnoho hodin posadit pětileté dítě, a to nejhorší, co Vám může provést, je změna tapety na ploše.
Ano! Linux je vyladěný, aby běžel na spoustě různých počítačů – v IBM dokonce vyrobili hodinky, na kterých běžel Linux! Protože musí fungovat na takovém množství různých druhů počítačů, je Linux velmi dobře optimalizovaný – na každém počítači s alespoň 512 MB paměti by měl Linux běžet perfektně, a 256 MB je takové minimum pro běžné použití. Pokud máte starší počítač, existují linuxové distribuce, které používají opravdu odlehčené verze programů, takže se vejdou i do 32 MB.
Srovnejme: Windows Vista potřebují nejméně 1 GB paměti pro rozumný běh, a mnoho uživatelů tvrdí, že ve skutečnosti jsou potřeba nejméně 2 GB. To je pravděpodobně důvod, proč neuvidíte Windows Vista na žádném netbooku1.
Pokud už Linux používáte a chtěli byste nějaké tipy, jak jej zrychlit, přečtěte si náš článek2.
1 netbook viz např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Netbook (pozn. překl.)
2 článek je v angličtině (pozn. překl.)
To jsou velmi široké otázky, takže je zkusme trochu zúžit: pravděpodobně chcete vědět, „jak je Linux odlišný od Windows“. Odpovědí je, že těch rozdílů je velmi mnoho:
Srovnání s Windows 7 je trochu odlišné – v takovém případě mají lidé obvykle na mysli spíš otázku „co mají Windows 7 oproti Linuxu navíc?“. Odpověď zní: téměř nic. Každý může založit vlastní open-source projekt a vylepšit systém jak sám chce, takže většina „nových vlastností“ Windows 7 už na Linuxu nějakou dobu existuje. Podpora dotykových obrazovek? Hotovo. Optimalizace pro vícejádrové procesory? Hotovo. Rychlejší bootování? Hotovo. Gadgety1? Hotovo. Podpora SSD? Hotovo. A to nejsou nějaké nehotové rychlokvašky – Intel pracuje na podpoře svých procesorů v Linuxu, a nikdo neví o procesorech tolik, co oni.
Pokud se chcete dozvědět více, přečtěte si náš článek2 o porovnání Windows 7 a Linuxu.
1 Gadget je malá aplikace, která zobrazuje na ploše různé dodatečné informace (předpoveď počasí, zaplnění disku, hodiny apod.). Ve světě Linuxu jsou Gadgety realizovány např. aplikací Screenlets. (pozn. překl.)
2 článek je v angličtině (pozn. překl.)
To není úplně jednoduchá otázka, protože mnoho linuxových programů, v duchu otevřenosti, běží i na Windows. Například Firefox je hlavní linuxový webový prohlížeč, ale má verzi pro Windows. V podobné situaci je i kancelářský balík OpenOffice.org. I tak ale existuje mnoho programů, které jsou na Linuxu běžné, ale pro uživatele Windows to budou úplné novinky. Zde je pár příkladů:
Ale jediným limitem toho, co Linux dokáže, jste nakonec Vy sami. Nemusíte platit za samostaný program na vypalování CD nebo DVD, protože v Linuxu už ho máte. Nepotřebujete shánět program jako je Photoshop pro vytváření obrázků, protože v Linuxu už ho máte. V Linuxu zkrátka všechny tyhle věci máte – nemusíte si kupovat software, aby Váš počítač dělal to, co chcete, protože Linux už to dělá.
Myslíme si, že je to jen otázkou času. Před několika lety udělal Microsoft velkou chybu: tvrdil, že nikdo nebude používat OpenOffice.org namísto Microsoft Office 2003, protože OpenOffice.org je nanejvýš na úrovni Office 95. Microsoft samozřejmě chtěl OpenOffice.org jen shodit. OpenOffice.org se od chvíle tohoto komentáře posunulo dále, ale největší problém pro Microsoft je fakt, že i kdyby OpenOffice.org byly opravdu jen na úrovni Office 95, je to pro většinu uživatelů víc než dostačující. Většina lidí chce prostě napsat nějaký ten dopis a možná si vést přehled o domácích financích, a OpenOffice.org tohle skvěle zvládá už léta. Proč by kdokoli chtěl platit za Microsoft Office?
Linuxoví uživatelé, kteří chtějí to nejlepší a nejnovější, to mohou mít – náš systém rozhodně netrpí nedostatkem inovací. Ale většina lidí jednoduše požaduje, aby jejich počítače fungovaly, což Linux zvládá na výbornou, zdarma, bezpečněji a rychleji. Věříme, že je jen otázkou času, než lidé pro své vlastní dobro seskočí z kolotoče Microsoftu.
Linux ukládá soubory trochu jinak než Windows. V minulosti se ve Windows používalo označení C: pro první pevný disk. První disketa byla A: – to už sice neplatí, ale starý název „disk C:“ přetrvává. V Linuxu všechno patří do jediné stromové hierarchie, která začíná kořenovým adresářem /. Soubory uživatelů jsou ukládány v “/home/uzivatel“, takže domovské adresáře jsou například /home/pavel nebo /home/andrej. Když připojíte USB flashdisk, objeví se v /media.
Podobně jako ve Windows existuje v Linuxu pracovní plocha, na kterou můžete přetáhnout soubory, které často používáte. Je tu také složka Dokumenty, kam můžete ukládat soubory, pokud chcete, ale většina lidí si vystačí s tím, že ukládá soubory do svého domovského adresáře.
Když instalujete software, Linux zajistí, aby všechny soubory byly na svých pravých místech – nemusíte se starat, kde je v Linuxu adresář Program Files, protože to všechno zařídí Váš správce balíčků.
Můžete si přečíst náš článek1 o tom, jak v Linuxu fungují souborové systémy.
1 článek je v angličtině (pozn. překl.)